ukládám

[]

Úsobrno

(www.usobrno.eu)

Úsobrno leží pod vrcholy kopců Drahanské vrchoviny, Durana, Lavičná a Vrchora, ve skrytu hustých stromů. Písemné zprávy připomínají obec již v 11.století. V ranném středověku stával totiž na vrchu Duraně župní hrad Úsobrno, středisko provincie. Vlastní osada byla založena později (snad roku 1087) v údolí po obou stranách Úsobrnského potoka. Ležela na důležité cestě z Olomouce do Čech k Litomyšli.

V moderní historii je známa především sklárnou, která byla založena v roce 1827, ale již dříve zde stávaly asi železné hamry, o čemž svědčí místní název Ve Šmelcovně.

Milovníky přírody lákají procházky do okolních lesů a k přírodní rezervaci na vrchu Duraně východně od obce, kde se nachází jedinečný komplex bukových porostů s ojedinělými exempláři mohutných jedlí.

BUDE VÁS ZAJÍMAT

Znak obce

Barokní pečeť obce používá symboly radlice s krojidlem doprovázené několika květy. Autor dnešního znaku použil jako hlavní motiv zlatou palisádu s roubenou věží v modrém štítě jako připomínku starobylého hradiště a pozdějšího hradu Úsobrna na vrchu Duraně a také bývalé úsobrnské provincie. Na palisádě šikmo položená modrá radlice protknutá krojidlem je převzata z obecní pečetě, mnohasetletou klášterní vrchnost připomínají dvě červené růže v koutech štítu. Černo-zlatě dělenými kouty štítu bylo vzpomenuto hrabat Strachwitzů (barvy původního rodového erbu), zakladatelů úsobrnských skláren. Modrá barva štítu je spojena s říčkou Úsobrnkou, protékající obcí. Znak a prapor byl obci schválen Parlamentem České republiky teprve v roce 1999 a v roce 2001 u příležitosti 50. výročí postavení kostela, který je mimo jiné majetkem obce, za účasti světícího biskupa olomouckého Mons. Josefa Hrdličky slavnostně posvěcen.

Z historie obce

Dávná historie vsi je spojena s nedalekým hradem Úsobrno, jehož jméno převzala. Úsobrno je vůbec první jméno, o němž je zmínka v této krajině. Etymologie jména je však obtížná a možná je i původu keltského. Jiná obec stejného nebo podobného jména se na území republiky nevyskytuje. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. V listině olomoucké vévodkyně Eufemie (Ofky) z roku 1087 se uvádí i první zdejší obyvatelé: Lutík se syny Jankem a Zvěstem, Ladoň se syny Vbičestem a Ratimírem, Lubhosť se synem Hostějem, Olota (Holota) se syny Ranošem a Svatoborem a Jarohněv se synem Smilem (uvádí Vlastivěda Moravská, okres Jevický, 1912). Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice a potvrzují to listiny z let 1228 – 1258, kde se uvádí provincie úsobrnská a v Úsobrně mýto. Roku 1240 se píše o Lembertu de Uzoburne, patrně zeměpanském úředníku. Po založení Jevíčka se přesouvá správní centrum do tohoto města a Úsobrno mizí z písemných pramenů. Obec náležela stejně jako několik okolních obcí k zdejšímu majetku Hradišťského kláštera, spravovanému z Šebetova. Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu a až roku 1825 bylo prodáno ve veřejné dražbě Karlovi, hraběti Strachwitzovi. Tento rod držel panství do r. 1865.

Škola – Občané jsou nesmírně hrdí na svoji školu, která bez přerušení vyučuje místní děti již od roku 1848. V současné době se zde učí celkem deset žáků v 1.-5. ročníku základní školy a její součástí je ve společné budově i mateřská škola, která má 13 dětí.

Kostel – K největším zajímavostem Úsobrna patří jistě kostel sv. Cyrila a Metoděje, který byl postavený a vysvěcený v roce 1951. Stal se tak na dlouhou dobu jedním z mála nově postavených kostelů u nás. Poněkud strohý exteriér budovy je vynahrazen zajímavým interiérem s bohatou výzdobou. Návštěvníky zaujme, vedle dřevěných vyřezávaných soch světců, zejména zobrazení křížové cesty, varhany z roku 1850, které prošly generální rekonstrukcí v roce 2002. V roce 2004 byla zahájena dostavba konečné podoby věže kostela, kterou zvolili občané z 5 variant. Následně se realizovala rekonstrukce celé střechy, fasády a v roce 2005 úprava okolí kostela.

TURISTIKA

Turistické zajímavosti v obci:

Sklárny

Počátky sklářské výroby sahají až do první třetiny 19. století. V roce 1827 založil zdejší Karlovu huť (Karlshütte) hrabě Karel Strachwitz, tehdejší nový majitel zdejšího panství.

Na tuto tradici v současné době navazuje firma Sklárny Moravia, a.s., která patří k největším a nejstarším výrobcům obalového skla u nás. V Úsobrně se vyrábělo od počátku sklárny jak sklo tabulové, tak i sklo duté. Vyráběly se zde lahvičky na léky, víno i kořalku, dále pak cylindry k petrolejovým lampám, zavařovací sklenice, kelímky na masti, kalamáře, poklopy na sýry a na sošky svatých, kapací lahve a technické sklo. Po rekonstrukci na přelomu 19. a 20. století byla výroba rozšířena o různé druhy zabrušovaných lahví, lahviček, tzv. parafínek, regenčních lahví na kyseliny, likérky a velkých lahví až do objemu 50ti litrů. Sklářští mistři byli společensky jako „pantátové“ neboli „páni“, nepodléhali vrchnosti a sami vypláceli své pomocníky, učně i odnašeče skla. Byli lepší kastou, podobně jako na vesnici byl učitel, farář, myslivec, mlynář apod.

Již dávno je zapomenuta namáhavá ruční výroba, kdy každý kus byl originál. Píšťaly sklářů nahradily výkonné automaty, které s neomylnou přesností vypouští do světa naprosto stejné výrobky. Jen pozorné oči dnešních sklářů sledují, aby vše bylo tak jak má být.

Ve sklárnách je možno dohodnout prohlídku (telefon číslo 516 477 725).

Muzeum

S historií obce a vývojem místního sklářství se můžeme seznámit v malém muzeu, které otevřeli na obecním úřadě. Vedle archeologických vykopávek se návštěvník může seznámit se staršími nástroji sklářů, jako jsou píšťaly, formy, kleště a další pomůcky pro výrobu skla. Najdeme zde i některé výrobky, jež získaly zdejším výrobcům proslulost a uznání.

Muzeum je přístupné po předběžné dohodě na OÚ Úsobrno (telefon 516 477 723, e-mail: usobrno@usobrno.cz).

Další turistické aktivity

V obci je pěkný sportovní areál (kopaná, volejbal, nohejbal), na ploše vedle fotbalového hřiště bude možné po dokončení umělého povrchu hrát také tenis, košíkovou, volejbal a v neposlední řadě by v zimě mohl fungovat i jako kluziště. Při vhodných sněhových podmínkách se lyžuje na „Kraví hoře“.

Zdejší terény jsou vhodné pro pěší turistiku, cykloturistiku – obcí prochází dálková cyklotrasa, která se u městečka Trnávka rozděluje na dva směry : na Hradec Králové a na Jeseník (Jantarová stezka). Směrem na jih cyklotrasa směřuje přes Brno dále na Břeclav nebo přes Hevlín až do Vídně.

Je zde možnost koupání a rybolovu (přírodní nádrž u skláren – provozovatel Moravský rybářský svaz Konice) a jsou zde ideální podmínky pro houbaření.

Půvabná krajina a i příznivé klimatické poměry sem již delší dobu lákají množství rekreantů. Jsou to jednak turisté, kteří se soustřeďují na výlety do krásných okolních lesů, ale zejména chataři a chalupáři.

TIPY NA VÝLET

Durana – výlet do tajemné minulosti

Východně od obce na návrší Durana leží zbytky starobylého hradu. Toto hradiště bylo centrem provincie, uváděné ve falsech od 2. poloviny 11. století. Poměrně rozlehlé hradiště zaniklo v 2. polovině 13. století, kdy ztratilo svůj význam, jelikož sídlem úřadů se stalo někdy před rokem 1258 nedaleké nově založené Jevíčko. Dle archeologických nálezů zde existovalo opevnění ještě v 14. a 15. století, písemné zprávy však zcela chybějí. Jednalo se patrně o reakci na války a nepokoje v tomto období. V 15. století ztratil tento hrádek na významu a zanikl. Historie a vývoj tohoto strategického bodu připomíná v mnohém Hradisko u Svitávky, kde též na místě hradiště vzniká později opevněné sídlo, aniž by se o tom dochovaly písemné zprávy. Dle lidového vyprávění zde sídlila kněžna, která do hradu lákala pocestné rytíře a před ránem je vraždila. Z toho, že žádný nevydržel do rána, se odvozuje název hory. Původní hradiště bylo poměrně rozlehlé, mělo kruhový tvar o průměru 50 – 60 metrů. Areál je obklopen příkopem širokým 4 – 6 metrů a na jeho vnější straně je val. K hradišti je možno dojít z jižního konce Úsobrna po žluté turistické značce směrem na Šubířov.

Duraně – přírodní rezervace

Na severozápadním úbočí kopce s hradištěm, nad Duranským potokem se nachází zajímavá přírodní rezervace. Jedná se o jedinečný komplex bukových porostů s ojedinělými exempláři mohutných jedlí. Milovníkům krásné přírody můžeme doporučit také procházku podél Úsobrského potoka jihovýchodně od obce.

Pro přístup z obce lze použít žlutou turistickou značku.

Zdroje informací:

Mikroregion Malá Haná

[znaky]